onaja

onaja

neděle 24. ledna 2016

Domácí piškoty

Ingredience:
100 g polohrubé mouky
90 g moučkového cukru
3 vejce

Pomůcky:
Forma na makronky DELÍCIA SILICONE
Zdobička pístová DELÍCIA

Vyšlehala jsem 3 žloutky spolu s 60 g moučkového cukru. Z bílků jsem vyšlehala sníh. Do vyšlehaného sněhu jsem zašlehala 30 g moučkového cukru. No a finále, ke žloutkům s cukrem jsem přimíchala mouku a potom i sníh s cukrem. Vše jsem míchala v kuchyňském robotovi.
Na plech jsem položila formu na makronky a zdobičkou jsem doplňovala do formiček. Přibližně jedna plná zdobička stačila na jednu plnou formu. Abych předešla přelití těsta přes okraje formiček, nalévala jsem nejprve méně těsta a pak dolila podle potřeby. Těsto je velmi tekuté, proto jsem tok těsta vždy přerušila prstem.
V elektrické troubě 180 °C konvenčním programem s větrákem stačilo 7 minut, až piškoty chytly barvu. Piškoty jsem vyloupla a přemístila je vychladnout na mřížku, kterou mám od Tescomy na vychladnutí domácího chleba.

Celkem jsem upekla 85 kusů piškotů.

Piškoty jsou plošší, než jsme zvyklí. Mají křupavou kůrku a uvnitř jsou měkké. Přišly mi méně sladké než kupované, ale to jsem jen uvítala.



středa 6. ledna 2016

Být matkou..

Přemýšlím, jak je skvělé se připravovat na druhý porod úplně jinak, než na první porod.
Mám dojem, že i svět kolem mne se za dva roky změnil. I objevená víra v Boha, vyšší bytost, která dohlíží na nás a my opravdu nemůžeme svůj osud měnit, mne uklidňuje a tiší strach a obavy. Dodává mi sílu ve mne, pokoru k cestě mého druhého nenarozeného dítěte. Ono sotva trochu lechtá moje tělo a já už ho vnímám jako samostatnou bytost, kterou respektuji v jeho rozhodování a jeho jsoucnu. Všechno, co od něj vzejde, jsem připravena přijmout. Miluji ho. Jako miluji Aleše. Jenže na rozdíl od prvního těhotenství, teď vím, kdo je v mém břiše. Je to bytost jako Aleš a já vím, co Aleš pro mne znamená. Není to jen plod. Je to láska.
Ještě bez dítěte jsem slýchala, že děti jsou naši největší učitelé. Pěkná srdečná fráze, jsem si říkala. Ale je to tak. Co Aleš vešel do našeho života, mnohé změnil, něco odsunul a spoustu toho přinesl. Teď vím, že dovedu mnohé a víc. Že moje srdce je bezedné. Že milovat dítě lze jen tak, že mu plně důvěřujete a respektujete ho. Že příchodem druhého dítěte budete milovat dvojnásobně, nikoli lásku dělit.
Nikdy před porodem a nikdy v 6nedělí bych nevěřila, že dítě mohu milovat. A jak ta láska chutná!
Děkuji Bohu, že mi děti poslal. Určitě mne zachránily a poslaly mne na mou cestu dál.