onaja

onaja

středa 31. prosince 2008

2008 NEJ

zcela osobní hitparáda

Nejlepší komedie: Tropic Thunder
Nejlepší drama: Karamazovi
Nejlepší drama zahraniční: The Dark Knight
Nejlepší akce: Shut up and Shoot me!
Nejlepší muzikál: Sweeny Todd: The Deamon of Fleet Street
Nejhorší filmy za všechny: Golden Compass, Quantum of Solace
Nejlepší písničky: Amy Winehouse — Rehab
Nejlepší album: Depeche Mode — Songs Of Faith and Devotion
Nejlepší kapela: Depeche Mode
Objev roku za kulturu: Scala and Kolacny Brothers
Objev roku za člověka: Josef Štěrba Superstar
Nejhorší zážitek: havárka v lednu
Nejsilnější husí kůže: Scala and Kolacny Brothers — Exit
Nejlepší knížka: Ústí, město nad Labem
Největší ztráta pro kulturu: Heath Ledger
Nejtěžší ztráta pro mne: ztráta přítele v úplné nic
Největší návrat: do dětských let až k Vlastovi Morávkovi a Hance Tobiášové
Nejtrefnější přezdívka: Hamba
Nejhezčí výlet: návrat do Spálova
Nejkrásnější obraz: malba La Palomy
Největší pokroky: moje vaření a starost o domácnost
Nejlepší pití: Jameson
Největší odmítnutí: Tomáš Danda
Nová dobrá kamarádka: Ivona z Vchynic
Nejlepší divadelní hra: Sluha dvou pánů
Nejprostší pravda: Teď nebo nikdy.

čtvrtek 11. prosince 2008

Instinkt online

chci odpovědět

Jakou písničku si po ránu zpíváte v koupelně?

Žádnou. Prolítnu koupelnou v tikotu hodinek. Ale někdy mi doznívá něco ze snu v uších, takže si možná něco brouknu.

Která kniha Vám v mládí otevřela oči?

Děvčátka, na slovíčko. Pro dívky od deseti let. O těle, o růstu dětí, o dospívání a menstruaci. A tak dále.

Jaké dílo Vás spolehlivě dojme?

Písnička, u které se políbili poprvé moji rodiče. A děti.

Kterou filmovou hrdinkou byste se chtěla stát?

Angelikou.

A kdo by vám měl hrát partnera?

Tomáš Hanák.

Kolikrát bude ještě Karel Gott slavíkem?

Myslím, že do jeho smrti bude pokaždé Slavíkem.

sobota 6. prosince 2008

Ples Hennlich

Minulý týden jsme s Pepikem navštívili ples, který pořádala firma, ve které pracuji. Ples probíhal v prostorách Zahrady Čech.

Moc pěkně jsme se bavili, něco vypili a vyhráli v dražbě divoké prasátko. Níže si můžete prohlédnout pár momentek. Děkuji Ivoně a Martinovi za báječné strávení večera a těším se na nějakou akci zcela mimo firmu! Díky LaPalomě za výběr těch krásný šatů, které mne zdobily.


PS: nejlepší na plese bylo to, že to byl ples nekuřácký!

Záhada mokré ovečky

Už několik měsíců mně hlavu zaměstnává záhada mokré ovečky.

Kdysi jsem dostala od rodičů malinkou plyšovou ovečku, hračičku. Cestovala se mnou do Prahy a v Praze a z Prahy.
Darovala jsem ji na hraní svému kocourkovi Albertovi. Ten ji občas vezme do zubů a vyhazuje ji do vzduchu. Ve vzduchu ji lapá nebo packou servíruje podání přes celou chodbu. A vrhá se za ní, tlapky mu ujíždějí po podlaze a končí v koutě zmuchlaný, že jeden neví, který chuchvalec je kočičí tlapka nebo tělíčko ovečky.

No a občas si jí nevšímá a ovečka se válí někde po bytě na zemi.

Tu se mi připlete do cesty a chci ji odkopnout a odkopávám. Mokro. Cák a ovečka zanechala na zdi mokrý flek a za čvachtavého zvuku se skutálí kamsi. Už zase je mokrá! Nacucaná. Mám mokrou ponožku a skvrnu na zdi.

Albert si totiž ovečku občas přinese v zubech do misky s vodou a tam ji chvíli loví a pak ji vynese a nechá škodolibě ležet. Čekáme na Elišku, až do ní zase kopne nebo na ní šlápne.

Takhle ji namočil už nesčetněkrát, alespoň dvakrát do měsíce.

úterý 2. prosince 2008

REPOST: Když si škrábu strupy na duši

Krom toho, že jsem právě v práci sletěla ze židle, protože mi někdo vyměnil dobrou za rozbitou, ...
Pustila jsem si písničku, která mě bije..
A víckrát ne


Trpělivost si můžou nárokovat i lidé bez odvahy. Bohužel.
Muži mohu odpustit vše, kromě zbabělství.


videoklip Take That - Patience

pondělí 10. listopadu 2008

Muzeum města Ústí nad Labem, záchrana stromu

Jak jde čas s jedním stromem z průjezdu v muzeu Ústí nad Labem. 

Muzeum bývala stará škola. Netušila jsem, že uvnitř již dva roky chátrající budovy je živý strom. Muzeum chtějí radní rekonstruovat do roku 2011. Nacpou do něj peníze a oživí ho přístupným ATRIEM. Přežije to ten strom?
Sbírku fotografií tohoto stromu roku 2008 shlédnete zde:


sobota 8. listopadu 2008

Šípkové království

Zprávy z našeho sběru šípků a zdraví.

Víme, kolik příště nasbírat! Z 6,81 kg šípků se nám nasušily všechny a mají 2,4 kg! Jsou krásně svraštělé, tmavě rudé i světle červené. Napříště víme, že ve slabé papírové krabici se suší lépe a rychleji než na plechu na pečení.
Bohužel než jsme se dostali k pití samotného letošního čaje, dostala jsem rýmu jako trám.

Počátkem září jsem rozhodla, že je pravý čas se startem posilování zdraví v sauně. Dostali jsme se k sauně až minulý týden, přes překážky typu nemoci, služebky, rodinné návštěvy, výlety, menstruace.. ale bohužel dostali jsme se k sauně právě v den, kdy je ženská sauna. Jiné dny je společná. Tak zas příště. Až vyženu rýmu.

čtvrtek 23. října 2008

Šípek, šípkový čaj a marmeláda z šípku

Doma se nám suší asi 7 kilo šípkových plodů. Další kilogram jsme věnovali v ještě nesušeném stavu.

Vypravili jsme se před 2 týdny za Božtěšice na sběr. Dvě papírové tašky jsme oba nasbírali do tří čtvrtin asi za hodinku a nechali se provětrat od podzimního větříku.

Sbírali jsme krásné červené tvrdé plody. Jen některé byly měkčí a dužinka se z nich dala sát dírkou po odtržení větvičky. Chutná to vždycky vskutku božsky. Kysele, sladce, červeně..

Víte, jak je těžké sehnat na internetu čajový set s motivy šípků? Nadlidské. A tak jsem to už zkusila i v pár kamenných obchodech. Zatím bez výsledku.

Přes kilo šípků, důkladně očištěných od bubáčků a větviček jsme povařili, rozmixovali (to bylo najednou vesele vymalováno v kuchyni!) a pasírovali. Získali jsme báječné červené blátíčko, které chutnalo zdravě až mi praskaly slinné žlázy. Osladili jsme blátíčko a ještě chvíli to vařili. Pak jsme plnili skleničky. Snad jsem se chtěla i nechat opařit tímhle báječných a chutným skvostem. Máme 4 skleničky ve špajzce připravené na Vánoce. Marmeláda, šípková k masíčku.

Zbylé plody jsem s láskou jeden večer očistila od větviček a zbylého okvětí a nemám sílu je odklidit z topení. Pořád tak krásně provonívají byt.

Zdraví na celou zimu!

pondělí 13. října 2008

V Ústí jděte určitě jinam / Bar Motýlek

Loni přibližně touto dobou jsem navštívila restauraci a bar Motýlek na Skřivánku. Nechalo to ve mně dojem. Po výplatě, dnes, jsem sem pozvala svého přítele na večeři.

Vešli jsme do podniku. 
Ano, restauraci jsem zevnitř poznala. Jakobycihlová zeď, ale hezky vyvedené, dřevěné stoly, stoly ala šicí stroj. U dveří si nás skoro nevšimla mladá servírka.
Posadili jsme se nejdál od doširoka otevřených dvěří, aby na nás netáhlo. Nějak marně jsem zaháněla pocit, že mne zde před rokem usazoval číšník. Setřela jsem drobky hřbetem ze stolu. Když jsem se poprvé podívala na hodinky, napadlo mne, že už tu měla být obsluha a jestli nepřijde do pěti minut, odejdem. Servírka s úsměvem přišla, nesla modré desky. Umělohmotné? Jídelní lístek psaný na PC různým písmem, zašoupnutý v eurodeskách. Loni mi myslím zde nabídli krásné Menu v kožených deskách.. Budete jíst?
Listujeme a já si nemůžu vybrat, co bych si dala. Ani můj přítel. Listuju zezadu dopředu. Katův šleh, kuře s broskví, hovězí na pepři, hovězí na česneku. Jedna polévka. Speciality šéfkuchaře ničím nezajímavé, Jo a na koci specialita! Lángoš za 35,- Kč. O můj Bože!
Nedá se, objednávám si svařáka a přítel pivo. Já lángoš, on topinku. Fakt :(

Přinese mi svařák, pivo bude za chvíli až. (?) Víno zdejší — i Sklepmistr svařený chutná lépe. Pivo donesou, sklenice smrdí.
Přijde servírka. Pardon, lángoše došly. Tak si dám topinku. Co se může víc stát?
Topinky dorazily, byly docela dobré.
Otázku: Zvlášť nebo dohromady? nemám příliš ráda a zvykat si na ní nebudu. Útrata činí 134,- Kč. Podávám servírce tisícovku. Nemá zpět, prostě nemá. Nemám bohužel menší, zrovna jsem vybrala po výplatě sladký peníz z bankomatu. Přítel platí, i když jsem ho zvala na večeři já.
Do Motýlku se hned tak nevrátíme.

neděle 28. září 2008

Rok spolu

Na svatého Václava jsem si přivezla domů koťátko.


28.9.2007



————————————————————

28.9.2008

úterý 9. září 2008

Jednoroční Albert

A jsou tu zase kocouřiny! Albert oslavil své první narozeniny! Přeju Ti stále tak pevné zdraví, kocourku a odpouštím ti vyškábané zdi v chodbě a rozpárané sedačky. Naučil ses otevřít jakékoli nezamčené dveře s klikou. Máš můj obdiv. Mám tě ráda.

Albert
Albert
Albert

neděle 7. září 2008

Ústí nad Labem a jeho proměny

Rok a dva měsíce žiju zase ve svém městě a pro své město. Co se tu za tu dobu událo?

Centrální náměstí je každou mojí návštěvou jiné. Roste tam palác ZDAR (a nazdar výletu). Upínala jsem k té stavbě své naděje na vzkříšení centra, doufala jsem i ve stavbu, která by vytlačila nepracující občany. 
Nepřijdu do centrální náměstí pravidelně; asi tak jednou za měsíc. Proto mne zaskočila již rýsující se podoba. No to snad ne, jsem si řekla. Nový palác Zdar mne připomíná zdravotní středisko. Moje děti se tomu jednou budou divit. Proti Zdaru vyrůstá — nebo spíš zarůstá, protože mezi dva domy se staví — rekonstruovaný dům, kde bývala kafetérie za první republiky. Na tuhle stavbu se mi už dívá lépe.




Když se budovaly základy Zdaru, byl ve zasypaném sklepení objeven sklepní portál. Stavba se zastavila a portál byl opatrně vyjmut a uložen a konzervován. V novém Zdaru by měl být vystaven.

Když sejmuli stavbaři dům vedle drogerie DM, odhalili tak ukrytý německý nápis. Vyfotila jsem si ho mobilem. Jsem vášnivou sběratelkou těchto připomínek starých časů.


Old lettering



Guerrilla gardening

Kyblík, lopatku, pytlík hlíny, semínka a květináčky..

V časopisu Instinkt 36/VII jsem četla článek o guerrilla gardeningu. Guerrilla gardening (v českém překladu guerrillové zahradničení) je spontánní zazeleňování šedivých městských a cizích pozemků porosty, zeleninou, stromy nebo okrasnými květinami. Drsnějším způsobem průniku zeleně jsou semínkové bomby. Hlínu namočíte, zamícháte do ní několik různých semínek a z hlíny utvoříte kuličku, kterou necháte zaschnout. A pak s ní plác na střechu magistrátu, na balkon, za plot. Chachacha.


Tak jsem si vzpomněla na pána, který mnoho let má před domem položenou pramici dnem vzhůru, aby mu před domem nikdo nesměl parkovat. Jednou ročně ji natře. Stálo by to za to mu ji osázet kytkami :)

Na sídlišti, kde jsem vyrůstala, kdysi někdo v zatáčce vysázel pár kytek marihuany. Chodila jsem kolem políčka obdivně a přemýšlela, co je zákon. Kytky vykvetly a zmizely a už se tam nikdy neobjevily.

S partou mladých lidí jsem před pár lety vysázela stromky v oblasti Habrovice.. nebo tam někde. Jestlipak tam ještě rostou?
Já svůj stromek, vzduch pro mé plíce, mám.

sobota 6. září 2008

Moje knížky XV.

Moje láska k mému rodnému městu se odráží v mé knihovně. Na knížky o městě Ústí nad Labem mám jednu zvláštní polici.

Umění klamu — Mitnick Kevin, 2003
A další klam. Báječná kniha. Natolik báječná, že jsem si ji musela nechat. Dočetla jsem se někam do tří čtvrtin a hodně se z ní naučila.

Ústecká uličnice — Grisa Ivan, 1998
Tuhle jsem si před lety vyhlédla v info centru v Ústí. Popisuje vznik, lokaci a původ všech ulic v Ústí nad Labem. Lahůdka v mé knihovně.

Ústecký šoulet — Rohan Bedřich, 2001
Co máte nového o Ústí? Ano, já jsem ten podivín, který v knihkupectví Pod Věží kupuje knížky o Ústí. Tak loni měli tuhle knížku společně s knížkou o tramvajovém neštěstí.

Ústí nad Labem (1950) — Vopat F., 1950
Jednoho nepříliš pěkného odpoledne mne zavedli kroky do antikvariátu v Praze. Objevila jsem tam dvě knížky o Ústí. Tato starší mi připadala přenádherná, neuvěřitelná i lehce nepoužitelná. Obsahuje stříbrné fotografie horníků, továren, dělnic, krajiny. Rok vydání 1950. Umíte si to představit. Dala jsem za ní asi 300 korun. Je to moje nejstarší kniha.

Ústí nad Labem (1986) — Houžvička Václav, 1986
Tohle je druhá z nákupu v pražském antikvariátu. Je mladší, a proto zřejmě byla levnější. S oběma knížkami jsem strávila krásné jarní odpoledne v kavárně naproti bytu ve Vršovicích, kde jsem bydlela. Na malou chvíli jsem si chtěla připadat jako v Londýnské ulici v Ústí nad Labem, v mém městě. Na malou chvíli jsem si tak připadala.

sobota 30. srpna 2008

Moje knížky XIV.

Pětkrát té. Já mám nejradši černé thé. Po ránu s medem a citronem. Když má teplotu mezi vřelostí a pitelností. V práci teď piji mathé íkvé. Nechytřím po něm, ale zase nezívám nad klávesnicí.

Těhotenství týden po týdnu — Mackonochieová Alison, 2004
Heh, je tu a těhotenství ne. Koupila jsem si ji přes internet s mnoha dalšími a mám ji asi přes dva roky. Myslím si, že v ní není mnoho nových informací, ale naučila jsem se v ní dobré masáži. Masáži proti bolestem při menstruaci.

Testy z českého jazyka 2008 — kolektiv autorů, 2007
Svědomí. Koupila jsem si ji, že se budu zdokonalovat v češtině v dnešní mé době bez školy. Ano, slovy jeden test jsem si v ní vyplnila.

Titanic — Hubáček Miloš, 1989
Milý pane Hubáčku, Vaši knihu jsem si poprvé půjčila v knihovně a hltala a kopírovala a dělala si z ní sborník, který dodnes mám — dokonce ho mám ve své knihovně! Po letech jsem Vaši knihu zahlédla v antikvariátu v Praze a to nešlo — musela jsem si ji pořídit.

Tramvajové neštěstí v Ústí nad Labem 1947 — Krsek, Zubík, 2007
Patří mezi knížky o Ústí. Je smutná, útlá, koupila jsem si ji loni a přečetla ji jedním dechem.

Turínské plátno — Picknettová, Prince, 2007
Loňské Vánoce. Stále jsem ji nedočetla. Moc krásně rozkrývá pověru a křesťanské lži o mýtech. Na druhou stranu, všechno může bejt přelud. Smysly klamou.

sobota 23. srpna 2008

Moje knížky XIII.

Přicházím k třinácté kapitole, ve které přináším něco o mém rodném městě a dva romány. Jeden o světě, druhý pro ženy.

Román pro ženy — Viewegh Michal, 2001
Když ji Viewegh vydal, četla jsem o ní recenci a docela jsem ji chtěla číst. Dostala jsem ji dárkem k narozeninám a četla od té doby několikrát. Ať si kdo chce, co chce říká, mne se ta knížka líbí.

Sbírka úloh u matematiky — Vondrášek František, 1973
Osud této knihy mi je velice neznámý. Ocitla se v mém dětském pokoji a pak i v Praze, kde jsem ji chtěla vrátit Vojtovi společně s dalšími učebnicemi, které jsme měli půjčené. Kniha jeho nebyla. Chybí jí pár první stránek. Nebo posledních?

Severní polabí — Wachsman V., 2006
Rozšiřuji velice ráda řadu knih o Ústí nebo severních Čechách. Hledám je po knihkupectvích, antikvariátech, přitahuji je jako magnet. Tak jsem i přitáhla v knihkupectví Pod věží reedici této knih z počátku minulého století.

Svět podle Garpa — Irving John, 1999
Tuhle knížku mám moc ráda, myslím, že mi ji koupila moje rodina k narozeninám. Je staticky pevně krásná, lépe řečeno můj názor na ni se lety nemění.

Šedesát ústeckých NEJ — Krsek Martin, 2007
Nejmladší kniha v mém vlastnictví. Dostala jsem ji o Joea na letošní narozeniny. Moc jsem si ji přála. Nic pevnějšího není než láska k domovině.

sobota 16. srpna 2008

Moje knížky XII.

Víte, co je neuvěřitelné? Že se ve dvanácté kapitole sešly knížky o lékařích a učebnice pro zdravotníky.

Příhody venkovského lékaře — Sparrow Michael, 2003
Hodně jsem se u ní nasmála. Tahle knížka se velice těžko dá číst nahlas, abyste se pořád neřehtali. Na něčí radu jsem si ji koupila a neprohloupila.

Příručka základních skiagrafických projekcí — kolektiv autorů
Co by kdo čekal? Studijní materiál, příručka na každý den na rentgenu.

Radiodiagnostika — Chudáček Zdeněk, 1993
Tahle kniha se ke mne dostala výměnou za novější vydání, které jsem dala do školní knihovny. Ne všechny informace jsou zastaralé a ne všechny užitečné věci obsahovalo to nové vydání.

Radiodiagnostika II. část — Ort, Strnad, 1997
Další příručka k učivu o rentgenu.

Radioterapie — Zámečník Jiří, 1990
Ejhle, ta mi zůstala po studiu v knihovně, nevím, komu patřila. Doufám, že ji nebudu nikdy muset otevírat.

pátek 15. srpna 2008

Pan Werich a můj názor na svět roku 2008

Úplně mne zabolelo, když jsem si vyslechla dokument, tedy spíš rozhovor s panem Werichem z roku 1968, tak...

No bylo to naprosto aktuální, pořád. Kde jsou dnešní Werichové? Stačil by i jeden...



Bývám lety víc a víc naštvaná na lid český. Největší zbraní naší vlády a nejen naší vlády nad obyčejnejma lidma je konzum. Ať se děje cokoli, šlapejte po nás, berte nám peníze, jen aby byly levný jogurty, jen aby běžel v televizi nekonečný seriál o cizejch osudech, abych nemusel myslet na to, že se mně rozpadá manželství. Hlavně, ať si můžu přečíst Aha a podobné humus takzvané noviny.
Jak mi přechází dospělé roky, docházím k poznání hněvu, který nám popisovaly literární dějiny literárních skupin, které se naštvaly na společnost.
Nesnáším bulvár, mám na něj velice vulgární názor. Každému, kdo pracuje na výrobě bulváru bych nechala na Staroměstském náměstí stáhnout gatě a napsat na zadky červenou barvou HANBA LIDU. Ale víš, co, můj čtenáři? To je stejně špatná cesta. Byli bychom jako oni a zlo plodí další zlo. Chtěla bych, aby si lidé přestali kupovat tyhle hnusné noviny. Přestali si je půjčovat a získali k nim naturální odpor.

"Ano, otcovražda (nevěra, loupež..) je špatná věc, ale všem se to líbí." (Karamazovi)

1Mno... 
D3P3CH3 | Mail | 15.08.2008, 14:46:01
Mno... a neni nahodou kouzlo dnesni doby v tom, ze si z novin muzes vybrat, ze bulvarni noviny cist nemusis a ze si vlastne muzes delat co chces :) To je nerealne, aby se doba a politicka situace prece libila vsem :)

sobota 9. srpna 2008

Moje knížky XI.

Jedenáctá a lehce navoněná kapitola. Obsahuje mou nejoblíbenější knihu.

Pan Kaplan má třídu stále rád — Rosten Leo, 1995
Milovaná knížka. Nezapomenutelná! Trhaj se z ní stehy. Dostala se mi prvně do ruky od Ulmana. Pak jsem slyšela kousek namluvený v mp3 od Donutila. Loni jsem o ní zavadila u Berana a koupila si ji. V těchto dnech je dočtená.

Parfém bláznivého tance — Robbins Tom, 2003
Moje nejoblíbenější knížka. Dověděla jsem se o ní z úst paní učitelky češtiny ve čtvrtém ročníku na gymplu. Po maturitě jsem si ji přečetla — to jsem si ji půjčila z knihovny. Po letech jsem si ji koupila, myslím, že na vltava.cz. Od té doby jsem ji četla asi třikrát z různých částí. Nejradši mám stejně konec. Nechci říct, že podle této knížky žiju, ale hodně mi dala. Nakonec jsem ji koupila ještě jednou a darovala ji. Boužel, tato knížka darovaná je zatím nečtená.. Kdysi se ke mne dostal Parfém i v angličtině. Velice starobylá angličtina — skoro nečitelné.

Parfém: Příběh vraha — Süskind Patrick, 2007
Tahle mi tu zůstala po Pumlounovi. Četla jsem ji jednou. Popis vůní je zde úchvatně zachycen.

Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše, Don Juan — Gelner František, 2003
Ano, tato knížka se ocitla na páse společně s ovocem, zeleninou a potravinou. Salát, ale zvládnu z toho citovat jednu básničku. Taky ji naučila paní učitelka, která mne přivedla k Parfému bláznivého tance.

Popis jednoho zápasu — Kafka Franz, 1996
Koupila jsem ji a darovala. Koupila jsem ji pak pro sebe, aby mi podarovaný byl blíž. I takové texty jsem se snažila psát. Jednou to bylo o mé bolesti.

1
Vašek | Mail | 14.08.2008, 13:40:01
Pan Kaplan je naprosto jedinečná knížka, zvlášť přínosná je pak pro překladatele :-) V.
2
Jarek | Mail | 19.08.2008, 05:22:33
Pokud jde o Kaplana, musím jen souhlasit. Taky už jsem ji půjčil kde komu. \"Rádo stálo\" je moje oblíbené heslo. A taky \"Jaxe má tvůj darlink Anča. Buch ji pochovej\" (jó, tchyně). A takové \"Potref Panbů!\" to nemá rozhodně chybu. Díky, Eliško, za připomenutí, už jsem zase knížku vylovil a při chvilce znovu sestuduju :)

pátek 8. srpna 2008

Dovolená v Liberci

Přináším Vám fotografie z báječné a sluncem prosvícené dovolené.

Navštívili jsme Centrum Babylon — Aquapark, Zoologickou a botanickou zahradu, Bazén na Depresi, Ještěd, Bozkovské jeskyně, tábor na Spálově a IQ park. 

Hádat můžete, kde se mi líbilo nejvíc.

pondělí 4. srpna 2008

Konec světa se blíží

Moje první flashka z roku 2004 se odebrala do křemíkového nebe.

Dostala jsem ji od kamaráda Edwarda za absolutorium a byla jsem moc pyšná, že mám flashdisk. I když na dnešní poměry měla objem pouze 256MB.

Minutu ticha za jedinou a báječnou společnici!


sobota 2. srpna 2008

Moje knížky X.

Kapitol o mé knihovně je právě deset. To nejlepší mám pořád před sebou.

Návštěvní dny — Šimek, Grossmann, 1975
Osamocena jsem se procházela ulicí k Václavskému náměstí a narazila na antikvariát. Krom dalších knih jsem si tam pořídila tuhle. Půjčovala jsem si ji z knihovny pro děti a mládež a moc se bavila nad tím moudrým humorem.

Nefalšovaná kočka — Pratchet, Jolliffe, 1993
Jedna z nejmladších knih, které mám. Dal mi ji kolega v nové práci, když se dověděl, že mám kočku a že kočky všeobecně mám moc ráda. Nasmála jsem se nad ní, až jsem plakala.

Nikdo nejsme dokonalí — Fanta Vladimír, 2002
Do Skřivánka jednou nějaká paní přinesla knihy na prodej. Mezi nimi byla tato. Formátově vyčnívá mezi všemi ostatními. Píše se v ní o etiketě, ale i o potravinách, o korespondenci. Myslím, že se povedla.

Office angličtina pro firmy — kolektiv autorů, 2005
Nejsem si zcela jistá, ale zřejmě mi zůstala mezi věcmi po odstěhování z Michle.

Paměti — Casanova Giacomo, 1968
Zde je ta druhá kniha, kterou jsem dostala od Edwardovy matky. Kdysi jsem začala číst Casanovovy paměti ve slovenštině a to byl panečku oříšek. Těžce se to četlo, ale pomalu a laskavě. První milostné dobrodružství je tam popsáno tak krásně, až mi plálo srdce. Tahle je v češtině a vlastně jsem četla jen tu pasáž s Nanette.

pátek 1. srpna 2008

Liberec

Dovolená a potřetí za dva roky v Liberci. Počasí se víc než vydařilo. Takové horko mne netěší. Zítra se chystáme do ledárny. Do jeskyní...

Srdečné pozdravy z Liberce zasílá Eliška


sobota 26. července 2008

Moje knížky IX.

Výčet dalších pět knih nespojuje snad nic kromě toho, že jsou u mně doma a že začínají písmenem M.

Milión a jedna strategie lásky — Papillon Marie, 1994
O jé, těší mne, že jsem dostala už k téhle knížce. Kdysi jsem na ní narazila v knihovně a četla ji. Pak jsem si ji koupila v levných knihách. Jak se seznamovat, jak působit na lidi, kde je potkat, o co se zajímat a jak si koupit jméno nově objevené hvězdy. To vše se v ní mohu dočíst. Mám ji ráda.

Minerály — Medenbach, Sussiecková-Fornefeldová, 1995
Dárek k Vánocům od rodičů. Zkoušela jsem se z ní ze vzorců minerálů na zkoušení z biologie.

Minouge Kylie — Smith Sean, 1998
Myslím, že mi ji donesl z Euromedie Michal. Kterak Australanka ke slávě přišla. Jak se podobá Madonně? Hezky se to čte. Půjčila jsem ji na dlouhý čas Lucii. Naštěstí se ke mně knížka nakonec vrátila.

Modrá, nikoli zelená planeta — Klaus Václav, 2007
Zvědavost zvítězila a já si ji koupila v knihkupectví v Novém Smíchově. Přečetla jsem ji do půlky. Místy jsem tomu vůbec nerozuměla, je tam mnoho ekonomiky, citací, výkladů atd. A jestli s panem prezidentem souhlasím? Místy? Kterými se ptáte? Tak to si nechám pro sebe. Hodila se mi, že jsem ji četla. když se ve Skřivánku objevil zákazník, který ji chtěl přeložit do ruštiny. Mohla jsem zkušeně posoudit její odbornost.

Murphyho zákony a manželky a milenky — Wagner Karl, 2000
Proč mi ji věnovala Jana z gymplu na jednom sraze, to netuším. Ráda ji otevírám, podtrhala jsem si nějaké pasáže.

neděle 20. července 2008

Nejdůležitější věc na světě pro Elišku

Dnešní příspěvek napíšu do perexu, aby goal mé myšlenky nebyl vyzrazen hned.
Na dnešní den se mi zdál sen, že přišla obrovská povodeň a mne unášela voda. Voda unášela i celou vlakovou soupravu, které jsem se snažila zachytit. Když jsem se dostávala ke břehu, věděla jsem, že vše, co jsem materiálně měla a vlastnila, je pod tou vodou a tedy vše je pryč. Úplně všechno. Představte si to. Když jsem byla skoro u břehu, nasahala jsem dno "řeky". Něco jsem ucítila a vytáhla z vody ven. Co to bylo? Mobil? Občanka? Televize? Notebook? Co je pro mne nejdůležitější? Co má pro mne největší význam? Klikněte na "Celý článek".


sobota 19. července 2008

Moje knížky VIII.

Osudové ženy,.. tahle řada se sešla moc hezky. A k tomu manželství a mateřství :)

Manon Lescaut — Nezval Vítězslav, 1972
Tohle není moje kniha, ale zabydlela se u mě již před mnoha lety. Patří mojí mamince. Je to klenot mezi knížkami. Mnohokrát jsem ji otevírala, četla ji, recitovala její verše a mnohokrát mnoha lidem. Obsahuje krásné malůvky a myslím, že tam budou malůvky i ode mne. Spojuju si ji s černobílou televizní hrou, kde hraje mladičká Jana Preissová a Petr Štěpánek. Jednou ji dávali ve tři ráno a já se dívala. Díky silné dávce silného čaje.

Manželství — Pávek František, 1969
Ano, naše současná mládež stále víc souloží než zakládá vztahy nebo se nevyzrálá příliš brzo žení a vdává. Velké procento těhotných jsou nezletilé ženy. A interupce je jen na povolení. Jsme v roce 1969. Až na tu interupci se nic nezměnilo. Knížka je to úsměvná a koupila jsem si ji s tou předchozí zMoje knihy VII. — Kuchyň.

Marilyn a já — Strasbergová Susan, 1994
Marilyn Monroe byla chudinka a veliká umělkyně a moje přítelkyně. Jsem Susan. Jaktože mne neznáte? Jsem herečka a chci být jako Marilyn. Proč jste na Marylin zlí?.. Taková je myšlenka této blbé knihy, kterou jsem si někde koupila v době, kdy jsem se o MM hodně zajímala.

Marilyn Monroe — Duncan Paul, 2006
Sáhla jsem po ní v Drážďanech v Buchhauzu. Obsahuje pouze krásné fotografie a různé citace v angličtině, němčině a francouzštině. Stála deset euro.

Mateřství — Klímová-Fügnerová Mirka, 1969
Mateřstvím se uzavírá balíček tří knížek z děčínského antikvariátu. Kuchyň, manželství a mateřství.

pondělí 14. července 2008

Eliška malířkou

Využila jsem faktu, že se tahle zeď měla následující víkend bourat. Vyprosila si vodovky a začala malovat.






neděle 13. července 2008

Sázava

Užila jsem si trochu zábavy, trochu námahy a plno sluníčka. Můj pravý biceps nikdy nebyl tak tvrdý.

Kolektiv lidí, ve kterém pracuji, vymyslel, že se v rámci utužení vztahů a trocha legrace v létě pojede na vodu.
Dlouho se to plánovalo a vymýšlelo kvůli počasí. Nejdřív jsem odmítavě nebo záhadně odmítala svou účast. Nechtělo se mi jet na vodu, protože mi to zavánělo nepohodou. Taky se mi moc nechtělo jet, protože jsem měla zkušenosti s firemními akcemi z minulé práce.
Nicméně jsem nakonec řekla, že pojedu.
Po práci jsme odjeli autem do Prahy a dále pokračovali do kempu Pikovice. Cestou jsme se zastavili v lese pro proutky na buřty. Už jsem dlouho nebyla v lese. Vonělo to jehličím, tlejícími šiškami a svěže. Tehdy mne napadlo, jak mi les chybí.

Dorazili jsme do kempu, rozbalili stany, dotáhli dřevo a rozdělali oheň. Snědli buřtíky a kolovalo jídlo a pití. V noci jsem se smočila v Sázavě s kolegy a to bylo báááječné. Pak jsem se položila do ohně, kolega Tomáš vytáhl odněkud kytaru a zpívali jsme. Když jsem dopila láhev Lambruska, zalezla jsem do stanu, zavolala domů a zalehla. Byla půlnoc a zítra mne čekalo pádlování.
Mne, kancelářskou krysu bez pohybu, když nepočítám půlhodiny chůzi denně a milování.



Ráno v pět hodin stan vychladl na nejnižší teplotu, světlo se dralo pod víčka a já jsem se zachumlala hlouběji do svetru a kapuce a přes oči jsem si natáhla čelenku. Vzbudila jsem se v osm do slunečného a teplého světla ve stanu. Snídaně, sbalit stan a věci a připravit se na vlak a do lodě.

Vlakem jsme dojeli do Týnce a zde si zapůjčili lodě. Do kajaku jsem usedla s Jirkou. Byli jsme šikovná posádka; ani jednou jsme se "necvakli". Všechny jezy z Pikovic jsme sjeli. Už po ujetých pár kilometrech jsem si byla jistá, že se mi to moc líbí a že si to musím někdy zopakovat, ale tentokrát s přítelem. Stavěli jsme cestou na pivko a na oběd. Uchvátily mne soutěsky před Pikovicemi a chatky. Večer jsme dojeli do Pikovic, předali lodě a jeli domů.

Odřela jsem se o břeh, svalová horečka lomcovala mou pravou paží, trochu mne bolela hlava, ale nespálila jsem se (mazala jsem se faktorem 50) a užila jsem si legrace, ho ho ho rumu a sluníčka. A veselých kolegů. O BELLA BELLA ELIŠKA. O SOLE MIO :)

Moje knížky VII.

Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku... napadá mne jako podtitulek...

Kafkův proces a Švihova aféra — Nuska, Pernes, 2000
Ještě tahle a pak jedna knížka patří do oblasti "milovala jsem kafkova obdivovatele". Tuhle jsem si koupila v knihkupectví jako dárek od tetičky za penízky od ní. Vlastně jsem si nikdy nečetla. Hezky vypadá v knihovně. Vínově.

Kantorův notes — Kohout Jaroslav, 1997
Otevřela se pojednou knihovna matky mého přítele Edwarda a vydala mi dvě knihy. Jedna z nich, ta méně zajímavá byla Kantorův notes. Trochu vtipné, ale nepamatuju si z ní nic.

Křížovkářský slovník — kolektiv autorů, 1996
Silou vůle a odříkáním jsem v ranných letech uspořila na tuhle bichli. Přišla mne asi na osmdesát korun. Je pěkně ohmataná a použitá.

Kuchyň — Krchová Božena, 1969
Rady z roku 1969, jak se správně starat o kuchyni. Koupila jsem si ji v antikvariátu s dalšími dvěma malými knížkami. Na ty taky přijde řada. Tyhle rady, jak se starat o kuchyni jsou úsměvné. Lednice nebyla standard a tak podobně.

Kytice - Erben Karel Jaromír, 2001
Dárek k devatenáctým narozeninám od mého brášky. Tehdy šly na dračku klasické knihy vydávané jako v kůži, takže vypadají záhadně starobyle. Zrovna dneska jsem ji otevřela a začetla se do Kolovrátku. Vrr, vrr..

sobota 5. července 2008

Rok

Před rokem jsem se přistěhovala domů.

Obladi oblada. Life goes on :)

čtvrtek 3. července 2008

Za volantem

Nechť mám před sebou mnoho kilometrů bez nehod a nechť nejsem mouchou na skle..

Za volantem

Moje dívenko
jeď kamkoliv
dělej co chceš
dnes večer
je mi to jedno
jsem v rukou osudu
servíruji se jako jídlo na podnose

Ach dívenko
jsou chvíle kdy se cítím
že bych raději nebyl
tím za volantem
tahej za mé provázky
sleduj jak se hýbu
udělám cokoli
prosím

Roztomilá dívenko
dávám přednost tomu
abys byla ty za volantem
a já cestující
jeď
můžeš si mě nechat
dělej co chceš
dnes večer
za moc nestojím

Teď jsi za volantem ty

neděle 29. června 2008

Ochutnávka

Fotím, když vařím.

Fazolový salátek vznikl z přebytku namočených fazolí. "Ty někoho čekáš?" Zeptala se mamka, když viděla naložené kilo fazolí a můj ptací výraz: CO S TÍM?


Zapečené brambory s růžičkovou kapustou.


Joeovy plněné papriky kuskusem, debrecínkou a sýrem zapečené v rajčatové omáčce.



Ne zrovna včas vyndané kuře z trouby. Trocha uhlí je na krásu.



Moje knížky VI.

Co se dále skrývá v mé knihovně?

Interview s upírem — Riceová Anne, 1996
Je tomu už přibližně deset let, kdy se mi tahle knížka dostala do ruky. Koupila jsem si ji v Levných knihách. Četla jsem ji na schodech obchodní akademie, když jsem čekala na svého přítele.

Jak krtek ke kalhotkám přišel — Miler, Petiška, 1986
Ach, mé dětství. Kde začít? Naučila jsem se příběh v této dětské knížce nazpaměť díky maminčinému čtení. Pak jsem oslňovala návštěvy, když jsem předstírala, že příběh o Krtečkovi ve čtyřech letech čtu. Nedávno jsem se v někým přela, z čeho Krteček utkal plátno na kalhotky. Já věděla, že to byl len a ne konopí. Knížka je poničená, pomačkaná a má čestné místo v mé knihovně.

Jitterbug Parfume — Robbins Tom, 1984
Uvádět anglickou verzi před českou? Český překlad knížky Parfém bláznivého tance se mi dostal do ruky ihned po maturitě. O této knížce nám vyprávěla paní učitelka Ivancová a natolik to bylo poutavé vyprávění, že jsem si ji v knihovně vypůjčila. Jak se ke mne dostala tahle knížka z USA? Ano, letecky. Přišla mi k Vánocům od mého přítele Michala, který si ji nechal sehnat přes svou bývalou přítelkyni z Floridy. Knížka je krásná, paperbag. Nikdy úplně nerozumím textu. Co pro mne ten příběh znamená se dočtete, až se dostanu abecedně ke knížce. Čekejte na P.

Jsem žena, kterou hledáš / Jsem muž, kterého potřebuješ — Brtníková Marta, 1991
Myslím, že jsem ji dostala od Martiny. Martina už nemá příjmení, protože si ho nepamatuju. Naprosto náhodně mi ji dala při návštěvě. Knížka je to hrozně divná, nepochopila jsem moc, jaký je její účel. Jsou tam fiktivní příběhy asi šesti párů a jak se lety mění jejich láska. Taky se tam vyskytuje mnoho užitečných rad a pohledů na mateřství, vztahy, také drogy a sex. Ale jak jsem psala, knížka je to divná. Navíc je psaná z obou stran a setkává se uprostřed. Z jedné stany mužský pohled a z druhé ženské vidění.

Kafka, láska a odvaha — Hockaday Mary, 1999
Milovala jsem kafkova obdivovatele a tak jsem o Kafkovi četla. Bylo mi osmnáct a tuhle knížku jsem si vzala s sebou a četla ji, když můj přítel spal. Objevila jsem ji v levných knihách na Václavském náměstí a pořídila jsem si ji k dokončení té cesty.

středa 18. června 2008

Željko Samardžić - Posle duge veze

Tak ještě tuhle si musím poslechnout. Navíc je to Live!

Kocour a světlo

A jsou tu po dlouhé době kocouřiny! Podívejte se, jak Albert lovil prasátko na zdi. Ne zlaté, odraz :)

neděle 15. června 2008

Mnichov, Teplice, doma

Dovolíte malou lepenici fotek z posledních dní?

Eliška brokolici krájící v novém polosárí, které má od Joea.



Zahájení lázeňské sezóny 2008. Mnoho lidí, mnoho vůní. Hned vedle našeho místa se usídlili pankáči — nebo jim podobní lidé — špinaví, hloupí a více a více opilí. Pak usnuli na trávníku, jejich psi běhali kolem, pili pivo z povalených kelímků. Mezi nimi se motala zmatená mladá dívka, oblečená dle jejich diktátu. Zachytila jsem ji potají, jak se opírá a je smutná. Tudy cesta nevede, dívenko.


Dopravní předpisy jsou porušovány na mostě Edvarda Beneše. Do prostředního pruhu smí vjet pouze autobusy MHD. Možno prohlédnout si značku, která to nařizuje.


Ve dvacátém čtvrtém týdnu jsem navštívila s kolegou veletrh Automatica v Mnichově. Strávili jsme tak celý den. Moje prsty v lodičkách bolely nepředstavitelně. Asi jako Jen v IT Crowd — níže video. Každopádně byl veletrh skvělý, ale horší byla cesta zpět, kdy jsme viseli 2 hodiny na dvou kilometrech v zácpě.

Zde je ta zácpa:


A tady hotel, který jsme náhodou našli na netu: http://www.landhotel-schweigers.de/info.htm

 



sobota 14. června 2008

Moje knížky V.

Navazuji po delší době. Ovšem ta doba byla plná krásných věcí, které se u počítače nedají zažít ani prožít.

Horniny a minerály — Pellant Chris, 2005
Tuhle knížku mi koupil a daroval David. Nemám živou vzpomínku, jak se dostal k tomu, že mou zapomenutou vášní byly minerály.

Hovno hoří — Šabach Petr, 2005
Když jsme čekali s tatíkem na vydání občanky (nebo řidičáku), rozhodla jsem si ukrátit čekání nějakou knížkou. Koupila jsem si ji u Berana a přečetla jedním dechem. Dovedla jsem se u ní nasmát i nahlas. Teď ji mám na nočním stolku a dobře se po ní spí.

Hrdinky kámasútry — Marková Dagmar
Poprvé jsem ji četla na pláži v Chorvatsku. Patřila Magrátce. Před dvěma lety jsem si ji koupila přes internet. Četla jsem ji u krbu s Nespecích a občas i nahlas. Nádherně se v ní píše o ženách, o rodině. Sice indických, ale má mi to co říct.

Chorvatsko-český česko-chorvatský slovník — Uchytil, 2005
Nezbytná pomůcka při výuce tohoto jazyka. Mnohokrát jsem si s ní pomáhala. Zkuste sehnat Ch-Č-Ch slovník..

Chorvatština — konverzace — Infoa, 2002
Tahle publikace se ke mně dostal dřív než výše psaný slovník. Ležela mezi sample knihami ve vydavatelství Euromedia Group. Nikomu nebyla k něčemu, zato já ji využila hodně! Je malá a vejde se do kabelky. Fráze v ní jsou použitelné a dobře psané.

čtvrtek 5. června 2008

Pořád nemám dost.. já prostě pořád nemám dost :))

Strange love a její přednesy textů v češtině byly famózní!


Joea prostě pořád nemám dost :)
(zde bylo vloženo video z YouTube Depeche Mode — Just Can't Get Enough)


Prostě pořád nemám dost

Když sem s tebou, holčičko,
ztrácím hlavu
a prostě pořád nemam dost
a prostě pořád nemam dost.
Všecko, co mi děláš
a všechno,cos povídala
a já prostě pořád nemam dost
a já prostě pořád nemam dost.

Padáme a klouzáme, když se do sebe zamilováváme,
a zdá se, že toho prostě pořád nemam dost.

Jdeme spolu,
jdeme po ulici
a já prostě pořád nemam dost
a já prostě pořád nemam dost.
Pokaždý, když na tebe pomyslim,
vim, že se musíme setkat
a prostě pořád nemam dost
a prostě pořád nemam dost.

Je to pořád vášnivější,je to ohnivá láska
a zdá se, že toho prostě pořád nemam dost.

Prostě pořád nemam dost.

A když prší,
seš moje sluníčko
a já prostě pořád nemam dost
a já prostě pořád nemam dost.
Stejně jako duha,
víš, vysvobozuješ mě
a já prostě pořád nemam dost
a já prostě pořád nemam dost.

Seš jako anděl a dáváš mi svou lásku
a zdá se, že toho prostě pořád nemam dost.

Prostě pořád nemam dost.


1
Vašek | Mail | 05.06.2008, 16:24:27
80. léta už nic nepřebije - ta umělohmotnost, ty divoký živočišný pohyby, ta unylost, ale přece je to nádherný, nemůžu si pomoct! Díky, proklikal jsem se odpolednem :-)

úterý 27. května 2008

Nepřítomnost

Zdravím všechny své věrné i občasné čtenáře.
Omlouvám se, že můj blog tak náhle zeje prázdnotou. A určitě bude zet dál.Stalo se, že mám velice málo zbytečného času na psaní.

Ale fotím a vymýšlím.. snad to brzo hodím do kláves.
Jen krátce.

Potkala jsem lásku.

V práci mi byla přidělena nová funkce a pomalu se na ní přesouvám.

Budu dělat, co mne vždycky bavilo.
Marketing, kampaně, pomoc s veletrhy, sledovat roční plán marketingu, správa www stránek závodu plus možná i větší doménu a zaštiťovat infiltrování (nebo implementaci? :) ) nových kolegů do Lin-Techu. V rámci celé firmy mi pak byl přidělen královský úkol a to prezentovat jednou měsíčně novým kolegům můj odštěpný závod Lin-Tech.

Jestli jsem někdy něco někdy prezentovala? Ano, ve škole referát naposledy. Tedy, když nepočítám své dovednosti při pohovorech.

Jestli jsem někdy prezentovala před novými (čti cizími) lidmi? Nikdy. Jestli se toho bojím? Zatím ne. Jestli mne to ovlivní? Určitě ano. Jestli mi to zabrání udělat pro úspěch maximum. Nikoliv.


1
hipik | 27.05.2008, 20:26:30
já myslim, že se svym sebevedomim s tou prezentaci problem mit nebudes, dokud vis o cem mluvis, tak se niceho bat nemusis. pokud varis z vody tak je to problem , ale to myslim neni tvuj pripad. ja jsem taky zvladnul proslov pred plnym divadlem na promoci a nic tak strasnyho to nebylo. 
Organizacni talent ti taky nechybi, takze proste good luck and have fun ...

sobota 17. května 2008

Moje knížky IV.

Nestalo se nic tak technicky významného jako to, že můj přítel notebook byl deset dní u doktora. Psát články v práci, to ne. Dlužím tu pokračování seriálu o knížkách.

Děvčátka, na slovíčko — Strmeňová J., 1990
Knížka plná odpovědí na otázky a nové otázky otevírající, na ně však neodpovídající. Píše se v ní o lidském těle, pak o dospívání, menstruaci, početí života, hygieně. Je pro děvčátka od deseti let, ale já jsem ji dostala už v devíti. V ní jsem tak nějak pochopila, že muž a žena dole vypadají odlišně.

Etiketa v zaměstnání — Wollfová, 2007
Přínos z jednoho školení. Párkrát jsem ji prolistovala.

Francouzština — Infoa
V době mého pracovního zařazení v Děčíně jsem si tuhle malinkou příručku koupila ve zdejším antikvariátu. Moje výuka francouzštiny uvízla na mrtvém bodu.

Hedvika Mukdenová — Holeček Radim F., 2003
Tuhle knížku jsem pomáhala sepisovat; pár kapitol. Zúčastnila jsem se jejího křtu a pak se mi dostala až do mé ruky a knihovny. Občas ji otevřu, hlavně kapitolu o sušení chmelu.

Historie židovské komunity v Ústí nad Labem — Fedorovič, Kaiser, 2005
Instaloval se pomník židovským obětem v Ústí nad Labem. Sláva, proslov, tryzna a nevychovaný expřítel vedle mne. Tolik její původ v mé knihovně. Četla jsem ji jen jednou.

sobota 10. května 2008

Moje knížky III.

Víkendové nakoukání do mé knihovny. Opět pět knih dle abecedy. Obsahuje dvakrát dějiny různých... oborů?

CSS kaskádové styly — Staníček Petr, 2003
Tuhle jsem si koupila, abych měla nějaké vodítko při tvorbě webů. Už ji leta neotvírám.

Člověk — Winston Robert, 2005Přivezla jsem si ji z Prahy od Michala. Měl z té řady ještě dvě knihy. Člověk mne fascinoval nejvíc.

Davitina harfa — Potok Chaim, 2004
Tuhle jsem nedočetla, koupila jsem si ji přes internet na doporučení. Přijde mi moc ponurá a plná socialismu a revoluce — tomu moc nerozumim.

Dějiny města Ústí nad Labem — Kaiser Vladimír, 1995
Půjčila jsem si ji od někoho, jehož jméno už neznám. Už ji nikdy nechtěl vrátit. Otevírám ji ráda. Je plná krásných fotografií a ucelených informací.

Dějiny ňadra — Yalomová Marilyn, 1999
Nemám ji ještě dočtenou. Velice krásně se v ní píše o prsech, co znamenaly, jak se malovaly, psalo se o nich. Když jí čtu, tak mne lechtá na hrudi :)

pátek 9. května 2008

Eurythmics-Sex Crime (1984)

Já Vám řeknu, proč si sem (také) dávám písničky z Youtube. Protože já jsem svá nejvěrnější čtenářka a posluchačka a vždy tu najdu, co mi potěší nebo rozpláče duši :) Ano, existuje na youtube možnost Favorites, ale tyto skladby zde, nejsou mé Oblíbenou.. jen umí naladit.
Dneska si sem špendlím písničku ke skvělému filmu 1984. Ano, četla jsem knihu, neptejte se tak blbě. Vypadám snad jako někdo, kdo neví, kdo byl George Orwell? Hm?


Ale protože i na youtube je kontrolována budoucnost a minulost, tak tu nechám jen odkaz :((

http://youtube.com/watch?v=zT1H9gafkfE


1
Jarek | 10.05.2008, 00:19:03
Díky za připomenutí, Eliško :) Ale stejně si pořád myslím, že pokud jde o vystihnutí nálady toho filmu, tahle je lepší:
http://www.youtube.com...tq7jeMNGQQ

sobota 3. května 2008

Albertův kus z mého blogu

Tak mne k tomu konečně pustila. Pořád u toho počítače sedí a cosik cvaká, skoro se na mne nepodívá, i když vím, že vždycky ví, kde se já zrovna nacházím. Před měsícem mne dala kastrovat. Trochu mne to bolelo, ale hlavně ta injekce anestéézie mňau, to byla šleha :) Než jsem přišel na to, na co mám packy, tak jsem ležel na boku a civěl na strop. Ale už je to lepší, sice už tolik nekecám, ale zase jsem se naučil denně vstávat v 5:50 a chtít svou krmi. Někdy si i přivstanu a to Eliška nemá radost...
Zde je pár obrázků, abyste věděli, co tak dělám, když tu s ní jsem. Hraju si na polštářek, na nenápadnou věc. Ale zato, když tu Eliška není, to se tu dějou věci!!

Tady jsem v kleci po kastraci. Ani si tohle focení nepamatuju.


Ale, že jsem prý byl statečný, tak mi slíbila pár věcí. Nový koberec v obýváku a kobereček pod balkon, co se báječně kouše a drápe..


.. ale i strom na prolejzání, odpočívání, ladné doskoky a seskoky !!!!


Taky spolu občas spíme, ale zatím jenom přes den o víkendu. Eliška má v noci ráda klid.

Moje knížky II.

další díl mého intimního seriálu

Astrologie, psychika a sex — Mountaneer, Müller, 1992
Tuhle knížku mám moc ráda a našla jsem ji v levných knihách. Mám v ní spoustu poznámek a otvírám jí velice často.

Bestiář — Nesvadbová Barbara, 2007
Tu mi přinesl Michal, koupila jsem si ji od něj. Četla jsem ji v té době, co jsem bydlela ve Vršovicích.

Bible — Ekumenická rada církví v ČSR 1984, 1984
Tahle knížka patří mojí pratetě. Je v ní anglicky psané věnování, knížka je v češtině.

Blues - Hrabě Václav, 1999
Dostala jsem ji k devatenáctým narozeninám od Petra Haška. Vybrala jsem si ji v knihkupectví proto, že jsem v té době chodila s klukama, co hráli Hrabětovy texty.

Bohyně — Tajné životy Marilyn Monroe — Summers Anthony, 2002
Tu mi dal k narozeninám Michal v roce 2002, vybrala jsem si ji.

čtvrtek 1. května 2008

REPOST: Plzeň



Jediná Plzeň po níž nebolí srdce.

Jediná Plzeň, kterou líbám.

(repost z 7.5.2007 — fotka z restaurace Lávka, Praha — fotil David — kolorovala jsem já)

1Z Elisky vyrostla v Praze velka a hezka holka 
pavel | 01.05.2007, 08:54:18
Pekna fotka, Elisko. Dik.

Všichni jsme Karamazovi.

Minulý víkend jsem měla nádherný a životní, kulturně filozofický zážitek.
Film KARAMAZOVI. Věřím, že na něj půjdu ještě alespoň jednou.


Jednou zanikne morálka, jako zanikají geologická období, a všechno bude dovoleno.


Člověk pochopí, že je smrtelný, že nemá naději na vzkříšení a přijme smrt a přijme ji rád. Bude jako Bůh a všechno mu bude dovoleno. A jakmile bude člověk Bohem, přestane platit jakýkoliv zákon. Všechno bude dovoleno.

Má být všechno odpuštěno? Setkáme se po smrti se svými trýzniteli a Bůh jim odpustí?

Ještě jednou: je Bůh nebo není? Bůh není. A kdo se to tedy člověku posmívá? Pravděpodobně Ďábel. A Ďábel je? Ne. Ani Ďábel není.

sobota 26. dubna 2008

Jak jsem se učila řídit I.

Už loni jsem byla rozhodnuta, že si po novém roce začnu dělat řidičák. Byla jsem ochotná začít i při dojíždění z Prahy, ale nakonec jsem na teorii jela z Prahy jen jednou, na konci ledna.

Autoškolu jsem odkládala roky, protože buď na ní nebyl čas nebo chuť, nebo to prostě nešlo místně. Stejně si myslím, že dělat to v Praze, tak bych to asi vůbec nezvládla.
Přihlásila jsem se na konci ledna do autoškoly Lokšan. Kromě 4 lekcí, jsem navštívila všechny. Třeba lekci o první pomoci jsem považovala při svém vzdělání nezajímavou.

Dneska už mám za sebou čtyři jízdy a druhého lektora.

Moje první jízda byla zároveň mým seznámením s instruktorem Krausem. Poté, co se mne zeptal, co v těch Litoměřicích studuju.. jsme dojeli na cvičiště. Nebylo přímo pěkné počasí. Hustě sněžilo. Ukázal mi motor, povídal kde co a pak jsme se učili rozjíždět. Znáte to. Ale hlavně maj v autoškole velice citlivé vozítko, co se dá řídit palcem u nohy a to mi nevyhovuje. Pan Kraus častěji křičel než mluvit, pak už ústa nezavřel a já vůbec nevěděla, co po mně chce, protože mluvil pořád dokola. Dost, řekla jsem si, já tu za to platím a dupla jsem na brzdu. "Nakreslete mi, kde je ta Vaše osmička, protože já nevím, co po mně chcete." Pak už to šlo. Zeptal se mně, kde bydlím a jestli bych si troufla si tam dojet. No jistě, vždyť hustě sněží a jednou to musí přijít.
Doma jsem měla pocit, že jsem se znova narodila a vůbec si tu cestu nepamatuju, chvěla jsem se.

Druhá a třetí jízda mi splývají. Pořád na mně křičel, dupal mi na brzdu a bral za volant. Ptal se mně, jaktože nevím, kde je kulturák, když jsem z Ústí. Pan instruktor se zřejmě nikdy už nesníží k pocitům začátečníka řidičky (ženy!!!), která sice ví, kde co v Ústí je, ale ví, jak tam jen dojít!!! Po svejch!! Po druhé a třetí jízdě jsem měla pocit, že nevím, proč si řidičák dělám, když můžu docela klidně chodit pěšky a jezdit vlakem. Dokonce mne na křižovatce rozbrečel — to bylo s tím kulturákem,..

Pohádala jsem se s rodiči, když jsem si stěžovala na autoškolu — samozřejmě jsem poslední v rodině, kdo nemá papíry. Usoudila jsem, že je třeba vyměnit instruktora a tak jsem učinila.

Moje jízda s panem Lokšanem, Láďou, byla naprosto jiná. Nevadilo mu, když jsem se rozjela trochu neohrabaně nebo udělala chybu. Prostě mne opravil a klidně vysvětlil. Nechal mne řídit. Jenom mne.

Vždy se choval naprosto profesionálně.

Dneska jsem měla mít s ním jízdu, ale bohužel jsem si spletla dohodnutý čas. Tak jindy..

Moje knížky I.

Přináším Vám víkendové povídání o mých knihách. Moje knížky mne doprovázely celé moje stěhovní a bydlení už od roku 2004. Byly kdysi mým jediným majetkem - ani dnes nejsem o moc majetnější. Svatý Diogénes.
Nejlepší na nich je, že mapují můj život.
Nejhorší, že přibývaly právě v době, kdy jsem se stěhovala nejvíc. Jsou prostě hodně těžké.
Mám jich přibližně zatím sto. Vezmu to od začátku, podle abecedy.

100 nejzajímavějších míst severních Čech do kapsy — Růžička, Jordáková, Pozlovská, 2007
Tuhle knížku jsem si koupila v obyčejném nákupu v Tescu v Ústí nad Labem. Bylo mi trochu líto ji dávat na posuvný pult u pokladny společně s potravinami, ale chtěla jsem ji. Říkala jsem si, že začnu cestovat a budu si do toho dělat poznámky, co jsem všechno viděla. Chybí tam zřícenina hradu Blansko. Tímto ji odsuzuju :)

Akademická slovník cizích slov — kolektiv autorů, 2000
Koupila jsem si ji ke studiu na vysoké škole. Dnes už ten slovník neotvírám, mám internet. V knihovně dobře vypadá. Špatně se stěhuje.

Alchymista — Coelho Paolo, 2006
Koupila jsem si ji přes internet. Nejdřív jsem díky ní změnila život a pak ji před spaním četla někomu. Nebo původně jsem ji koupila tomu člověku? Je v ní moje věnování někomu, ale vím jistě, že jsem ji četla ještě před seznámením s věnovaným člověkem. Že by byly knížky dvě? Hm.. záhada.

Angličtina — Murphy, 2006
Tu jsem si koupila přes Michala a dovezl mi ji o půlnoci z Prahy do Ústí. Momentálně ji nemám a přišla jsem na to právě dnes :)

Angličtina pro sekretariát manažera — Zuzáková Pavla, 2006
Heh, chtěla jsem se naučit správně říkat nějaké fráze v kanclu anglicky. Prakticky jsem ji otevřela asi dvakrát. Je tam plno zbytečných věcí..

1Akademický 
JANOVA | WWW | 26.04.2008, 19:55:41
slovník mám v nejednom vydání. Pravda na internetu najdeme vše, ale kniha v posteli je lepší než NB. 
Alchymistu vlastním taky a též jsem změnila život. 
MSF

neděle 20. dubna 2008

Věta

Moc ráda se dívám, jak zraju, ale škoda, že mi přitom přibývají léta.

neděle 6. dubna 2008

Můra

Vletěla mi do obýváku včera večer a než ji chytil, schovala se mu.. Dočkej času, řekl si Albert.

Teď tu čmuchá a hledá další, ale jak to vlastně bylo?

Říkali v televizi, že indiáni požírali silné jedince a zvířata a doufali, že do nich vejde duch zemřelého.
Já doufám, že mi tu Albert nezačne lítat ke světlu.

Dal jí co proto, tady je POPIS JEDNOHO ZÁPASU obrazem.



1LOL
GA | Mail | 08.04.2008, 23:32:00
Je to strašnj dravec :D .... Uz si pořádně zazlobil? ( mam na mysli nejakou tu destrukci vybaení bytu )
2TO zničil
Eliška | 09.04.2008, 06:18:32
Anděli, včera mi pokousal nožičky mých velice drahých (a jediných) dioptrických brýlí. Od té doby s ním nemluvím.
3skill
GA | Mail | WWW | 09.04.2008, 15:36:39
Tak to je eště dobrý ne..... vtuj skill v malování po sobe naslepo by se ti ted mohl hodit :D..... znam i horší případy .... Kamarádovi rozkousal jeho novej vořech zdrojovej kabel do noutbůku , dálkový ovládání k DVDčku a fungl nový Najky :( ....škoda 6500 Kč

sobota 5. dubna 2008

Zákoutí

(Dopsáno 5.4.2008 - Zbořili ho. Vedle DM drogerie vybourali dům, který tam stál mnoho let, i před mým narozením. Bez hledání v archivu mám dojem, že tam kdysi za časů mých pradědů byla kafetérie. Dnešní dělníci ponechali štít do ulice, to mi ponechalo naději.
Naděje je pryč. I štít zbořili. Nic proti tomu neudělám, můj dům to nebyl, ale mrzí mne to.)


Co se na rodném městě dá po dvaceti letech ještě obdivovat? Co nového zamilovávat, co poznávat? Nové plechovo skleněné stavby? Ano, řeknu nahlas, že se mi líbí nový KOMPLEX v Dlouhé ulici, ale líbí se mi tak jako hologram mého slepého střeva. Zajímavý, ale nemusim to vidět každý den.


Všechny domy v centru a okolí znám. Ze všech stran. Jsou pak ale místečka, která jsou oku skryta. Jsou to dvory, dvorky. Malé skryté ostrůvky zeleně, někdy jen parkovišť, pískovišť a jiných tajných zákoutí.

Procházela jsem se dvacátého druhého března v okolí ústeckého divadla, měla pro sebe půl hodinku, než se sejdu s bratrem. Náhle jsem se v kroku zastavila. Pořídila snímek jednoho průjezdu se stromem uprostřed. ...

Kdo pozná?



Hledám Tě, pořád Tě hledám.. Nebo hledáš ty mne? Určitě už nejsi, nejsi, jakého jsem Tě znala. Jsi docela jiný, přeměněný v roli svého výběru. Někdy mně moc scházíš. Někdy je často. BOJANOVICE !!!!!

pondělí 31. března 2008

Jarní duše

Dnes večer jsem naposled navštívila přednášku kurzu autoškoly. Trochu jsem si doma odpočala z práce, pomazlila kocoura - dostal kuře od oběda (mého oběda) a nalehko jsem vyšla ven. S úsměvem z radosti, jak je krásně.

Vzduch voněl teplem a hlínou. Ihned jsem si vzpomněla na loňské jaro. Loni jsem ho nestihla ani prožít. Jen snad ten večer, co jsem s Vendy vyšla do nějakého vršovického parku. Ano, loni jaro vlastně vůbec nebylo. 
Tedy dnes jsem vyhrabala ze skříně vlastnoručně upletenou tašku přes rameno, uložila do ní složitou knížku o fyzice a šla na kurz. Bez zimní bundy jsem se cítila lehce a trochu zimomřivě.

Když jsem míjela výlohy ve městě, kde jsem okamihem kontrolovala svou postavu, přemýšlela jsem o sobě a svém chování. A o školení komunikace, které jsem minulý týden absolvovala.

Proč být ještě lepší a skvělejší? Neumím dost dobře naslouchat. Spíš vlastně dost často vůbec nenaslouchám. A vím to, to je hrozné. I vím, proč nenaslouchám. Když ke mně někdo mluví, odráží se mi jeho slova a jejich význam v mé mysli a už už v té chvíli těm slovům odpovídám a reaguji na ně. Bojím se, že je zapomenu, tak spíš myslím na to, co chci PAK říct já. To je ten kámen úrazu.
Zkusím to.
.
.
.
.
Ještě je naděje, že zůstanu taková, jaká jsem :)

středa 26. března 2008

Vork egejns d systm

Tým
Sada dynamických floutků, kteří neustále přemýšlejí, jak svou práci dynamicky přesunout na jiné týmmembry.

Veb
idnes.cz, lidovky.cz a blesk.cz, místa, kam si chodíme na 2-3 hodinky denně odpočinout od vorku. Veb bystří naše smysly tím, že nás nutí bleskově překlikávat okna, jakmile se objeví šéf.

Vork
celodenní surfování po vebu, nárazově přerušované mítinky, vytvářením prezošek a postáváním v kuchyňce. Kdo má dobrý vork, není lúzr.

dedlajn
okamžik, kdy začínáme na projektu OPRAVDU pracovat.

ejč ár (HR)
lidské zdroje. Jediné oddělení, které bere práci snad ještě ležérněji než marketing. Přesto vám v ejčár nikdy nezvednou telefon ani neodpoví hned na e- mail — oblítat všechny kadeřnice a solárka totiž stojí hodně času.

em bí ej (MBA)
ceněná listina s razítkem prestižní americké univerzity, kterou získáme např. víkendovým dojížděním do Čelákovic nebo do Legerovy ulice v Praze. Listina propůjčuje svému nositeli nadpřirozené schopnosti, zejména bezprecedentní kluzkost a umění pronikat zezadu do trávicích traktů nejvyššího managementu.

hedhantr
lovec lebek; člověk, který žije z úspěchu jiných. Záludnější a lépe placená obdoba kanibalů z tichomořských ostrovů, kam ostatně úspěšní hedhantři často létají na dovolenou.

keš
prachy. Jediná, a tedy i nejušlechtilejší pohnutka k práci. Keš se o víkendech směňuje ve vybraných podnicích za elegantní svetříky a elektronické hračky, čímž vzniká už kolem 25. dne v měsíci silná motivace zůstat u firmy a pracovat dál.

konzultant
člověk, který v kariéře dospěl do bodu, kdy už má tolik známých, že nemusí pracovat a stačí mu jen plkat v podnicích svých přátel. Největší přínos konzultantů spočívá v tom, že lidé ve firmě se proti společnému nepříteli spojí, a v podniku tak opět zavládne lepší atmosféra.

marketing
skupina halasících lidiček, kteří jsou ambiciózní, ale nechtělo se jim studovat obtížnou školu.

midl menežment
střední menažerie. Lidé, kteří mají tak vysoké splátky na hypotéku, že pro svou kariéru musí udělat cokoli — bez ohledu na páteř a centrální nervovou soustavu.

pablik rílejšns (PR)
parta usměvavých lhářů, kteří tráví dopoledne čtením novin a odpoledne proplácením paragonů za včerejší mecheche s novináři.

sejls
prodejní oddělení. Někdy nazývané marketing bez diplomu. Sejls je útočištěm lidí, kteří o produktu nevědí lautr nic, ale spoléhají na to, že to nějak okecají.

spam
nevyžádaná pošta, nejčastěji od lidí, kteří si myslí, že na velikosti záleží. Nejvýznamnější položka firemní korespondence vůbec. Pokud naše společnost sama rozesílá spam, neříká se mu spam, ale e-mailový ňůsletr.

technolodži/ajtý
oddělení IS/IT. Spolu s financemi jediné oddělení, jehož členové opravdu studovali. Odhaduje se, že až čtyři pětiny seznamovacích inzerátů a dvě třetiny diskusí na netu tvoří členové IS/IT, což vysvětluje i chronicky nízkou produktivitu tohoto oddělení.

Badžet
Rozpočet. Musí to být ta nejmenší věc na světě, protože ať už přijdete s jakýmkoli nápadem, do badžetu se nikdy nic nevejde.

Imič
Nejdůležitější majetek každého člověka v ofisu. Imič je třeba pěstovat tím, že chodíme v cool botách, hodně mluvíme o sobotním golfu v Mariánkách, a když voláme mamince, jestli už nám vyprala prádlo, jdeme raději na chodbu.

Lúzr
Člověk, který není jako my a naši kamarádi. Častým znakem je, že ještě nejedl v Hergetově cihelně, byl málo v Thajsku a vůbec tak nějak zaostává.

Mítink
Porada. Kus vorku bez surfování, často spojený s posloucháním cizích prezošek, a především kreslením kytiček, autíček a obličejíků do poznámkového bloku.

Odkomunikovat
Říct.

Ofis
Opak houmu. Klimatizované místo, kde se uskutečňuje vork.