onaja

onaja

čtvrtek 29. listopadu 2007

Albert von Kulm

Narodil se přibližně 1. září 2007 v Chlumci u Ústí nad Labem. Má nebo měl ještě tři sourozence. Matka stará venkovní kočka, která, co ji znám, vrhla aspoň stovku koťat.

Než jsem se pro to, pořídit si kočičku, rozhodla, měla jsem chvílemi pocity, že to nezvládnu. Pak jsem si ale představovala, jak přicházím domů do temného bytu a zpoza rohu vykoukne koťátko, mroukne a jde mi vstříc.

A tak na svatého Václava vešlo koťátko v můj hrad.
Pamatuju si, jak jsme otevřeli klec, ono vykouklo, tláplo na koberec... a bylo naše. To jsem ještě netušila, zda máme kocourka nebo kočičku. Nedalo mi to a využila jsem mocnou moudrost internetu a vygooglovala jsem si informace o určení pohlaví u koček.
Moji internetovou doměnku potvrdila paní veterinářka, od které kocourek dostal průkazku a ňam vanilkovou pastu na odčervení. Ale to předbíhám.

Byl necelý měsíc starý a vážil něco kolem 400g. Neměl jméno. Připravila jsem si jméno pouze pro variantu samičky. A zprskanec Bubliňák, nepřipadal v úvahu. Najednou to nějak přišlo, ten film mi bleskl hlavou. S tebou mě baví svět. Albert, Bertík. A bylo to.
Stejně nejčastěji je to Bert, Ta Potvora, Ten Hajzlik, Ten Smrad..

Bert mě hodně naučil! Poznávám v sobě výchovu svých rodičů. Hlavně otce. Peru se s agresivitou, když Bert něco provede.. Se svou agresivitou. A pak, když se Ta Kopa Chlupů někam schová po výprasku, ho hledám a říkám: Proč mne tak zlobíš? Proč tě musím trestat? Mluvíme spolu, známe navzájem pár komunikačních gest. Občas si myslím, že mi něco vypráví. Poznám, když brečí a taky umí být pěkně sprostý!! Nevím, po kom to má :-)

Z pelíšku už vyrostl. Spí na ušáku, na okně, na židli. Jeho pohyb po bytě oživuje místa, která předtím asi neexistovala. Už se i míň pere, neboť mi ubylo šrámů na rukou. Chodí se víc tulit.

Dneska váží skoro 2,2 kg a dostal poprvé syrové vepřové maso. Nejprve z něj udělal kořist, vyválel ho na zemi, honil po kuchyni a pak ho s vitálním nábojem dravce pozřel.








neděle 18. listopadu 2007

Dvacet pět příznaků dospělosti

Není můj styl opisovat z jiných serverů, ale tohle mě rozesmálo.
Příští rok mě čeká 26 svíček na dortu, řeším s rodinou svůj majetek a budoucí roky. Jistě, plánovat není tak zcela možné, ale připravit se na případné mezníky se hodí.(tučné na mě platí)

1. Za oknem máš několik květináčů s kytkama a přitom se žádná z nich nedá kouřit.
2. Sex v úzké posteli pro jednoho už nepřichází v úvahu.
3. V ledničce máš víc jídla než piva.
4. Šest hodin ráno už není doba na chození do postele, ale naopak na vstávání.
5. Tvoji oblíbenou písničku už hrají jen ve výtahu.
6. V televizi sleduješ hlavně předpovědi počasí.
7. Tvoji kamarádi se už žení a rozvádějí, místo, aby si někoho narazili anebo ho nechali plavat.
8. Tvoje dovolená se smrskla ze sto třiceti dní na dvacet pět.
9. Nevystačíš už s džínama a svetrem, když se chceš ohodit.
10. Jsi to ty, kdo volá policii, protože ti zatraceni spratci odvedle odmítají ztlumit stereo.
11. Starší příbuzní už vykládají v tvé přítomnosti sprosté vtipy.
12. Nevíš, v kolik zavírá Mc Donald's.
13. Platíš míň za pojištění auta, zato na půjčku na auto splácíš víc.
14. Když spíš na gauči, jsi ráno celý rozlámaný.
15. Svou kočku krmíš podle zásad zdravé výživy a ne zbytky od McDonald's.
16. Odpoledne si už nedáváš šlofíka.
17. Večeře a potom kino už pro tebe nejsou začátek rande, ale celé rande.
18. Půlka smaženého kuřete ve tři ráno ti neuklidní žaludek, ale naopak vyvolá žlučníkový záchvat.
19. Do drogerie už nechodíš pro kondomy a testy na těhotenství,ale pro prášky na bolení hlavy a anacid.
20. Flaška vína za čtyři pětky už nepatří mezi fajnový pití.
21. Snídáš ráno.
22. Místo "Už nikdy nebudu tak strašně moc pít," říkáš "Už nemůžu pít jako dřív".
23. Devadesát procent času, který strávíš u počítače, jeskutečná práce.
24. Nepiješ doma ještě před odchodem do hospody jen proto, abys ušetřil.
25. Se zakaboněnou tváří čteš celý seznam a marně hledáš jediný bod, který se na tebe nevztahuje.

čtvrtek 15. listopadu 2007

Valerie

Měsíc se otáčí a přitahuje moře do svého středu

při každém dotyku Moře a Měsíce

já vzpomínám na Tebe

má Valerie,...
scházeli jsme se u rozvlněné řeky
voněli k hrstím hlíny
nechali vítr ohýbat silné stromy
opilí si slibovali u hořícího krbu věrnost

vím, že tehdy kvetly kopretiny
dávala sis je do knížky
ze které jsem ti četl
Bojovníka Villonova

šeptalas:
zítra bude smrt
a pozítří já
se znova narodím
pak začnu žít
v zemi
z níž bolavé trny
nebudou
víc čnít

kupuju kopretiny
a jdu červencovým ránem
cestou bílých oblázků
melancholický ženich za nevěstou
s havrany

kartářka se mi směje
obracejíc Přetvářku lícem ke mě
hodím po ní minci

venku sněží
a mě je líto
že sníh jsi nikdy neviděla
moje Ženo

neděle 11. listopadu 2007

Eliška Pracující

Cestuji a slyším od náhodných lidí, že není práce. Že jak ztratíš práci, jsi v hajzlu, protože žádnou neseženeš. Jistě, zatím mám nejlepší předpoklady práci sehnat. Mladá, zdravá, vzdělaná, bez dětí (ale s kočkou!!)..Víte, co já jsem vše dělala? Možná si vzpomenu, kolik jsem za to i brala. Zkusím to vzít chronologicky od nejranějších dob.

Severotisk — přes agenturu — denně dvanáctky — práce u vazačského stroje. Rovnala jsem vázající se noviny a časopisy, rovnala balíky na palety. Dělnice. Na hodinu 23 Kč. I za takovou mzdu jsem se musela rvát. Když totiž přišli na šichtu i brigádníci, kteří nebyli "objednáni", musela jsem se přes ně za šichtu prorvat. Za tři dny dvanáctek bylo 828 Kč, mrtě peněz pro šestnáctiletou dívku.
Delvita — to jednou jsem otci přerostla přes hlavu a rozhodl se, že si musím najít stálou brigádu. Dal mi dostatek příkladů děcek mého věku, kteří ke střední makaj. Naštvala jsem se a vzala první brigošku, kterou jsem natrefila. Doslova. Šla jsem ze školy a pod parkem jsem vešla do Delvity. Kde máte vedoucího, chci práci, mám čas odpoledne a o víkendech. Podepsali jsme smlouvu na 30 Kč / h hrubého. Dělala jsem tam přes půlroku, to vlastně bylo na přelomu maturity a vejšky. V Delvitě jsem dělala prakticky vše, co bylo zrovna potřeba. Hned na začátku mi slíbili, že budu dělat i za kasou, tomu jsem se vyhýbala, co to šlo. Nakonec na to taky došlo. Dobrá škola. I manko 500 Kč jsem udělala :) Nějakému dobrému muži jsem dala o pětistovku víc. Uklízela jsem, patřil mi úsek pekárny, cukrárna a lihoviny. Doplňovala jsem zboží. Vytírala. Cokoli. Pamatuju si, jak jsem byla do té práce zapálená a pamatuju si na pana vedoucího. Byl to hodný chlapík, to manko ho taky trápilo :(
Ogilvy/ COTY BEAUTY — Praha. Hosteska. Akce Adidas. Akce Chanson. Voňavky. Bydlela jsem v Radotíně a jezdila do Tesca na Letňanech. Zbyla na mě tahle štace. Hodinu na cestě, 22 km, dvanáctky. Pracovala jsem i na Čerňáku. Ale pozor! Z těch pěkných peněz jsem si koupila krásný zimní kabát, který mám dodnes. Stál asi čtyři tisíce.
T-Mobile I - Už si moc nepamatuji, jak jsem k tomuto přišla. Stála jsem před Vánoci 2002 tři dny v mrazu a propagovala akci "Melouny se valí". Měla jsem na hlavě čepičku a šálu v motivu melounu :) Zima byla.
T-Mobile II — Léto 2002. Rozdávala jsem simkarty a dělala průzkum. Akce byla naprosto nepřipravená, smlouvy byly nepodepsané. Dostali jsme program, která místa máme kdy obcházet. Frekventovaná místa. Když jsme dorazili k bodu "20:00 — Klub Doma, měla jsem toho dost! Ten klub byl totiž už dlouho zavřen! Sekla jsem s tím, vzala si pár simkaret a odešla z placu. Nebyla ještě sepsaná smlouva..
Povltavské mlékárny — To byli: Sedlčanský hermelín, Sedlčanský vltavín, Lučina, Tartare. Moje nejoblíbenější práce. Přišla jsem k ní náhodou jako záskok. To bylo raz dva, podepsat smlouvu, pár detailů ohledně akce a už jsem stála v úboru a krájela sýry na ochutnávku. Zrovna ten den přišel na kontrolu obchodní zástupce Zbyněk a stal se mým přítelem v obchodu. Zakázky se mi hrnuly díky mým schopnostem. Prodej jsem v den prezentace zvyšovala více než 3x. Nesmím opomenout, že jsem většinu nepoužitých vzorků nosila domů. Sýry, vaničky s Lučinou. Tahle práce mě bavila.
Braun — V Ústeckém Makru a Carrefouru jsem prezentovala holící strojky pro dámy a dámy. Děsné joby.
Call of Duty — Moc fajn a snadný prachy. Celý den jsem v obchodě hrála game Call of Duty a dostala za to pětikilčo.
Drinks Union - Ach ta paměť.. opravdu si nemůžu vzpomenout, jak jsem se dostala k pivu. Jezdila jsem s chlápkem a dvěmi děvčaty do oblasti Neratovice, Kralupy nad Vltavou čepovat pivo na ochutnávku. Moje první štace v Edece v Neratovicích byla vcelku poučná. Umíte si představit pivo na ochutnávku vs. opilci :D Vyslechla jsem si životní poutě staré opilé paní. A abych psychiky přežila den, zalila jsem si hrdlo taky. Při cestě zpět jsem nebyla v posádce jediná s hladinkou :) Taky příjemné peníze, asi stovka na hodinu a bílé kvalitní tričko Zlatopramen 11°.
Black Tiger — Energetický nápoj. Nemíchat s alkoholem na plechovce stojí!!!!! Na stánku: Black Tiger: 50 Kč,- / Black Tiger + vodka: 70,- Kč. Tak asi tak. Tohle nebyla ochutnávka. Prodávala jsem na koncertě Kabátu v Teplicích, na koncertě Vaška Neckáře (??? no já se taky divim) a poslechla jsem si i koncert Čechomoru v Kostele sv. Vojtěcha — krásný...
Papučpárty - webmaster, catering, hosteska, entertainer assistant. Staré časy dávno odpočívají v hrobě. Dlouhodobá spolupráce.

1
hellknight | WWW | 16.11.2007, 17:11:26
No to si děláš srandu, že si bydlela v radotíně !!! tam bydlim už přez 15 let .. a kurva se tě tam neviděl :)
2CV no. 1* 
Emilio | Mail | WWW | 16.02.2010, 12:45:00
TO BY STÁLO ZA TO VOTISKNOUT (v PŘEHLEDECH)! :-)