onaja

onaja

neděle 30. dubna 2006

Klíč s mysli

.. klíč s sobě samé

.. odešla jsem do odpolední místnosti a řekla si, že mám dneska smůlu, když nemám přízeň kolegů — mužů. Pak mě napadlo: "Na co jsem si to zvykla?" V roce 2000 jsem ukončila střední vzdělání a šla do světa dospělých.
Na střední škole nikdo nebral za vážně moje myšlenky, moje názory, postoje. Nikoho nezajímalo, co si myslím a když už jsem se dostala k řeči, vždy se našel někdo, kdo mávl rukou. Nikdo nebral vážně ani mojí tvář, moje rysy, mladou krásu.. Nikdo mi neřekl, že jsem hezká holka.
Odešla jsem na výšku, pak na vyšší, pak mezi velmi různě lidi všech věkových skupin, do první práce atd atd.
Bylo to jako obrátit minci. Lidi mě poslouchali, ptali se mě na nejrůznější názory, nechali si radit a svěřovali se mě. Žádali rozsudky a rozřešení. Hledají u mě pomoc dosud. A pak.. reagují na mě muži jinak než jsem byla zvyklá a vychovaná. Od lichotek přes poklony až dobře míněné rady "nevdávej se, je tě škoda".
Chtěli mě a chtěli by mě stále, ale při otázce trvalého vztahu, neřkuli svatbě, ztráceli řeč.
Zvykla jsem si velmi rychle na to, jak nově působím na lidi.
Je to mou mladou pletí nebo čistým úsměvem? Vysokou postavou budící autoritu nebo zatraceně dlouhýma nohama?
Budu cítit přízeň lidí i když zestárnu?
Jsou vrásky důležité při posuzování člověka a jeho charakteru?

čtvrtek 27. dubna 2006

Hrvatska ljubav

Suza mi pada niz lice, teški prsti padaju na tipkovnicu. Duša me boli...Sve je gotovo...

Ja mnogo volim,..

Ovaj blog pišem zato što sam ludo zaljubljena u jedana dečka i želim da to svi znaju. Uskoro ću joj reći da ga volim: Poželite mi sreću!

Fata Morgana - Botanická zahrada

nebyl na to dříve čas, tak ty fotky z výletu poskytuju až teď.








Sny a touhy

Kdo čeká, že tenhle příspěvek bude šťavnatý, ten se zklame.


Před pár dny v noci jsem měla živý a silný sen. Víte, jak to myslím.
Přirovnala bych ho ke snu, který se mi zdál, když jsem chodila na střední školu. Zdálo se mi tehdy o klukovi, se kterým jsem se již rozešla. V tom snu nám bylo dobře, krásně, milovala jsem ho. Vzbudila jsem se se šílenou touhou po lásce. Vzbudila jsem se defacto zamilovaná až po uši.
Ve škole jsem ho vyhledala a vyznala se. (...) Byla jsem trapná a sklidila jsem výsměch...

Teď se mi zdálo, že trávím čas s jednou osobou. V reálním životě si ta osoba myslí, že jsem jí ublížila, ačkoli se mě osobně nikdy nezeptala na vysvětlení. Na to, co je pravda. V tom snu jsem se jí omluvila.

Ráno jsem se skoro zvedla a šla jí napsat email. Pak jsem si ale právě vzpomněla na ten sen, na tu situaci, ze střední a od toho úmyslu jsem odstoupila.
Nepotřebuju býti nepochopená nebo odsouzená.

pondělí 24. dubna 2006

Trojská karta

Týden bez cestování, bylo sluníčko, krásně. Dověděla jsem se od kolegyňky z práci o možnosti koupě "Trojské karty", která upožňuje vstup do ZOO, Botanické zahrady a Trojského zámku. Tedy: v sobotu jsme navštívili ZOO, v neděli Botanickou zahradu a golfové odpaliště


_.-"¨"-.__.-"¨"-._ZOO_.-"¨"-._ZOO_.-"¨"-._ZOO_.-"¨"-.__.-"¨"-._

Eliška krmí kozičku


Slon zdraví Michala a Elišku










neděle 23. dubna 2006

Ústí nad Labem

Co všechno mohu získat ve své práci?

Úplně mě polilo blaho. Přijala jsem nedávno zakázku, kdy klient potřeboval přeložit do čínštiny jednu stránku, která obsahovala názvy jako "Zlínský kraj", "Liberec", "Ústecký kraj".. a Ústí nad Labem. 

Neodolala jsem a po přeložení milou paní Gao jsem si odpočítala, kde se ve sloupci jméno mého rodného města vyskytuje a zkopírovala ho.

ZDE TO JE: (prý si to mám nechat vytetovat)



Další cíl: počkat si, až někdo projeví zájem o překlad do japonštiny, panečku :)

čtvrtek 20. dubna 2006

Svatební šaty

Zde jsou ty svatební šaty, jež mě budou zdobit v můj velký den.


Jmenují se Laguna a jsou z kolekce Eden Bridals. Jsou jedinečné tím, že jsou úplně nové.... achhh...


blů | 24.04.2006, 09:35:55
Ty šaty mi silně evokují 30.léta - dobu Adiny Mandlové, Natašky Gollové, Hany Vítové, Lídy Baarové... 
Ale nejvíc mi to sedí na vždycky elegantní siluetu Adiny Mandlové. A šíleně super se taky právě jmenuje i ten salon :-) výstižné...Budeš v nich jako hvězda ze stříbrného plátna :-) 

středa 19. dubna 2006

Zahájení lázeňské sezony v Teplicích 2006

to musí být


Poslední víkend v květnu proběhne další "lázeňská". Pokud si správně vzpomínám, na posledních třech jsem nechyběla.

Vida, další nápad na výlet!

Teď, když už mám jiné finanční podmínky si koupím vše, na co jsem jen obdivně koukala. Třeba vyřezávané mísy a tak. A hlavně a ne posledně, nesmím zapomenou na tradiční medovinu a kusanec tureckého medu pro moje rodiče.

Ach to bude príma :) Slunce bude pálit, poléhávání v parku, sledování amatérského divadla, poslech koncertů.. achhhhh.

Domovina je krásná věc.

Ateliér s tmavěmodrým nebem

cestou domů



Včera jsem se vracela z práce hodně pozdě večer. Když jsem opustila budovu a nadýchla se toho vzduchu, měla jsem velmi zvláštní pocit přítomnosti elektřiny. Nejen té, řekla bych. Podívala jsem se na nebe. Bylo černé, tmavě modré, občas stříbrné. Zvuk v ulicích "nebyl". Ticho všude. Vzduch se nehnul. Lampy svítily na chodníky a já si připadala jako ve filmovém ateliéru. Takovém jako ve filmu Mazaný Filip, který jsem viděla nedávno. Když jsem vyšla k autobusové zastávce, připadlo mi, že se pohybuju na fotografii. Ticho, pusto, obloha přiklopila jako pokličkou osvícenou ulici.
Takový pocit jsem měla celou cestu domů. Dostala jsem i strach, že se mi něco přihodí. Není to právě ta chvíle, kdy cítíte, že se vám stane něco hrozného? Přidala jsem do kroku a byla jsem s divným pocitem v zádech brzo doma.
Rozsvítila jsem svíci a zapálila tyčinku. Prostor okolo mě zmatněl a rozplynul se do koutů místnosti. A bylo to pryč.


Myslím, dnes ráno, že to byla krása Prahy, kterou se večer potkala... Dřív jsem si myslela, že se skryla do obchodů s českým sklem, do malířských stojanů na Karlově mostě, do zaručeně české kuchyně u předražené proturistické restaurace a do věčně hrozícího kostlivce na orloji.

Malování

Když dva dělají totéž..

Ráda bych navázala na svůj poslední příspěvek.
Píšu v něm v závěru, že bych moc ráda malovala. A hle, co neobjevím! V Ústí by se taky malovalo!

Vypadá to, jako bychom se dohodly, ale není to tak. Krom toho Bludi už nakoupila malovátka, kdežto, já se k tomu zatím nemám. Ráno maluju té blondýně obličej na tvář, aby mohla do práce a občas si maluju nehty, ale jinak nic.

Když nemohu být malířem, můžu být modelem. Ale také můžu být plátnem. Lucka z práce si pořídí/la henu a bude malovat. To ještě neví, že bych chtěla malé skryté tetování henou před svatbou.
Lucku chytlo malířské střevo o víkendu. Můžete se podívat:




neděle 16. dubna 2006

Očima viděno..

po měsíci opět kulturaNavazuje na tento článek.


FILM: Jo film. Ehm, televize? Občas? Čokolvek? 


KNIHA: "Vyhoďme ho z kola ven", dočtené.
Na doporučení Petry Křížové jsem si objednala z on-line antikvariátu Fryč knížku od Mary Renault — Král musí zemřít; Býk přichází z moře (The King Must Die; The Bull from the Sea). Trvalo se mi zakousnout se do děje, ale už se to rozjelo. Užívám si chvíle s mladým Théseem, jeho náboženství, kulturu, vztahy, matriarchát (pojďte dělat válku, kluci, jinak se k smrti unudíme, kruci). Autorka se citlivě k mé toleranci rozepisuje o krajině attiky, o zvycích a popisu místností (čti Zolova Nana — popis divadla). Zamilovala jsem se do děje a přejela jsem i zastávku, kde vstupuji do práce.

HUDBA: Svatební výběr k obřadu, chachá, nic jiného mě teď ani nenapadá.

MALOVÁNÍ: Strašně ráda bych něco namalovala, ale zatím se omezuju na malůvky ke vzkazům pro kolegy.

Meet the parents II.

aneb tak to dopadlo :)

Někdo by řekl, že za úspěch se považuje už to, že si ti lidé nejsou vyloženě nesympatičtí.

V tomto případě to dopadlo dobře, možná i velmi dobře. Řeč proudila, vtipkovalo se, jedlo, pilo, hodovalo.

Svatba bude probíhat hladce, o to se postaráme. A když to někde skřípne, tak si to nebudu brát, zasměju se tomu a dalších X let se tomu budem hihňat ... Je mi jedno, co se bude jíst nebo pít, jen když to bude ostatním chutnat. Už vidím, jak budu mít scvrklý žaludek a bříško vmačklé v šatech — štíhlost především. Ať se mám čím kochat po X letech :D

Závěrem:

My jsme spolu mluvili? Mluvili. My jsme se videli? Viděli. A jak jsme vypadali? Dobře! ...

Post závěrem: Nebrat svatbu vážně. Brát vážně nadcházející.

pátek 14. dubna 2006

Studium cizích jazyků

a pak, že to nejde


K práci u Skřivánka je jedna z výhod, že Vám zaměstnavatel přispívá na jazykové kurzy.
V Ústí jsem využívala možnosti individuální výuky angličtiny.
Navázat bych chtěla i v Praze.


Rozhodla jsem se však přibrat si k angličtině (kterou žvatlají už i batolata v plínkách dívaje se na reklamu) něco zcela mimo "hlavní proud". Zcela mimo "IN" jazyky.

Kdo mi nevěřil, teď věřit musí.

Od úterka začínám s výukou chorvatského jazyka! Těším se jako jsem se těšila v šesti letech do první třídy.

Už vím, že budu mít výuku 1x týdně 90 minut a že mě vyučovat paní, která vystudovala filozofickou fakultu se zaměřením na chorvatštinu. Co řeknu lektorce až se mě zeptá, proč .. proč se vlastně o tento jazyk zajímám?

U moře v Chorvatsku jsem byla 2x. A pokaždé se mi tam moc líbilo. Líbí se mi jejich jazyk. Něco jako rusko-slovensko-polské nářečí češtiny. Moc ráda vzpomínám na krajinu s bílými skálami, pastvinami, na stavby, byzantskou historii. Ráda bych si přečetla po internetu chorvatské stránky a taky se domluvila, až tam zas pojedu.

Nu, něco již umím, že :) Třeba poděkovat, pozdravit, zeptat se kolik to stojí, chléb, jídlo, pití :)

Jak můžete vidět, už se mi do chorvatštiny zbláznily i rubriky na blogu a snaží se přizpůsobit podle toho, co našly ve slovníku.

Když jsem posledně přijela k moři, podívala jsem se do dáli, nasála vzduch, opřela se rukama o boky a zcela jasně jsem se zeptala: "Proč tu nežiju?" Pracovat můžu i tady, ne?

Kdo ví? Nejdřív Ústí, pak Praha, pak..

Mrs. Casanova to be..

.. ili budući nevjesta.


áneb: už jsem si dlouho nehrála s grafikou :)


pondělí 10. dubna 2006

Meet the parents

Jak moc si pamatujete? A je to pro něco dobré?


Pamatujete si, svoje první boty? Nebo, co jste dostali k prvním Vánocům?

Vy, co jste ženatí / vdané: pamatujete si, jak probíhalo první setkání Vašich rodičů s druhými rodiči?
Povězte! 

Důležitý mezník, který se v mém životě ještě nikdy neodehrál, nastane. Tento víkend!

Panečku, těším se :)

úterý 4. dubna 2006

Potopa

5. Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, [a] že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, 6. Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. 7. Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.

Není proč se divit a stavit a odiv. Povodeň do Ústí dorazila každé jaro ještě za počátku minulého století. Pranic povyku, do děr ve zdích obydlí se nastrkali kůli a položily se lávky. Eletriky jezdily pouze tam, kde už byla voda. Ani chudák by nebydlel u vody.

O víkendu jsme se s Michalem přes Teplice dostali do Ústí na rodinnou oslavu. A jako rodina jsme vyrazili v půlce hodování na výlet na Mariánskou skálu, nechť máme povodeň jako na dlani a s dalekohledem v ruce nechť téměř smočíme oko své :) Zde dole se můžete podívat, jak to na Apríla vypadalo v Ústí nad Labem. Labe: cca 840 cm. Průtok: cca 2350 kubíků za sekundu.